Limit pro spolupracující manželku

štítek Daně čtení na 2 minuty

foto: Pixabay, ilustrační fotografie

Ze samostatné výdělečné činnosti může osoba samostatně výdělečně činná převést část příjmů a výdajů na spolupracující osobu. Nejvyšší limity jsou přitom pro spolupracující manželku (manžela). Spolupráce přináší pro rodinu několik výhod.

Spolupracující osoba nemusí mít pro vykonávanou činnost živnostenské oprávnění, což je důležité např. u řemeslných živností. Živnostník nemůže zaměstnat manželku, řešením je právě spolupráce. Daňové zatížení rodiny může být díky spolupráci nižší. Zejména v případech, kdy manžel (manželka) je zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost je pro něj vedlejší samostatnou výdělečnou činností nebo v případě, že druhý z manželů nevyužije pro své zdanitelné příjmy v plném rozsahu všechny daňové slevy a daňové odpočty, na které má nárok. Na spolupracující manželku však nelze uplatnit daňovou slevu na manželku ve výši 24 840 Kč.

Kdy se neplatí sociální pojištění?

Z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti do limitu se totiž neplatí sociální pojištění. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok 2018 se sociální pojištění neplatí, pokud je hrubý zisk do 71 950 Kč. Pokud by nebyla část příjmů a výdajů převedena na manžela (manželku), potom by se z této částky sociální pojištění platilo.

Kdy rodina neplatí solidární daň?

Z hrubého zisku nad limit se platí i 7% solidární daň z příjmu. Při využití spolupráce a převodu části příjmů a části výdajů v souhrnu rodina solidární daň v některých případech platit nemusí. Za kalendářní rok 2018 podléhá solidární dani hrubý zisk nad 1 438 992 Kč. Využití institutu spolupráce může tedy rodině přinést zajímavou daňovou úsporu. Na spolupracujícího manžela (manželku) je přitom možné převést nejvyšší část příjmů a výdajů.

Rozdělující limity

Obecně se příjmy a výdaje u spolupracujících osob rozdělují tak, aby podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující osoby nečinil v úhrnu více než 30 % a částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, nesmí činit za zdaňovací období nejvýše 180 000 Kč (15 000 Kč za každý započatý měsíc spolupráce). Na spolupracující manželku jsou však limity vyšší. Když je totiž spolupracující osobou pouze manžel (manželka), tak podíl příjmů a výdajů připadající na manžela (manželku) nesmí činit více než 50 % a částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, musí činit za zdaňovací období nejvýše 540 000 Kč (45 000 Kč za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce).

Petr Gola

Další články k tématu Manželé a finance

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Populární na Dům financí