Vzory smluv

Darovací smlouvou dárce bezplatně přenechává obdarovanému movitou či nemovitou věc a obdarovaný tento dar přijímá. Darovat lze jednak movitosti a nemovitosti, a dále také práva a vše, co má nějakou majetkovou hodnotu.

Pokud se zaměstnanci dostávají do styku s klíčovými informacemi či podnikovými daty, které jsou pro business velmi důležité, využívají zaměstnavatelé často dohody o mlčenlivosti.

Dohoda o pracovní činnosti je upravena v § 76 zákoníku práce a lze jí považovat za jakousi pracovní smlouvu na zkrácený úvazek. Lze jí uzavřít výlučně písemně, kdy obě strany obdrží jednu kopii dohody. Roční rozsah hodin není v tomto případě na rozdíl od dohody o provedení práce nijak omezen, týdenní rozsah však nesmí v průměru překračovat 20 hodin, a to maximálně za dobu 52 týdnů.

Dohoda o provedení práce (DPP) je vhodnou institucionalizací brigády či krátkodobého pracovního poměru. Na jedné straně smluvním partnerům nabízí výhody, ovšem za cenu jasně daných omezení, která není možné překročit – v takovém případě je nutné uzavřít například dohodu o pracovní činnosti nebo rovnou klasický zaměstnanecký poměr  (třeba i na půl úvazku).

Kupní smlouvou se prodávající zavazuje odevzdat věc (předmět koupě) a umožnit nabýt vlastnické právo k věci prodávajícímu. Povinnost kupujícího je věc převzít a zaplatit kupní cenu prodávajícímu. Předmětem plnění kupní smlouvy je věc (vlastnické právo k věci) nikoli činnost.

Základním předpokladem pro to, aby obě smluvní strany, tj. jak kupující, tak prodávající, předešly co největšímu množství problémů, je sjednat si písemnou kupní smlouvu, ve které budou jednotlivé práva a povinnosti srozumitelně a jasně popsány.

Od 1. ledna 2014 obnovil nový OZ platnost obecné právní zásady superficies solo cedit  (ve významu „stavba je součástí pozemku“) a jako nemovité věci již v § 498 chápe kromě pozemků jen podzemní stavby se samostatným účelovým určením (např. metro nebo vinný sklep).

Na základě licenční smlouvy poskytuje majitel duševního vlastnictví (poskytovatel) oprávnění k výkonu tohoto práva nabyvateli, který se za toto poskytnutí zavazuje uhradit poskytovateli odměnu. Tato odměna může mít i nepeněžitou formu, poté se jedná o takzvaný barterový obchod. V určitých případech lze licenci poskytnout i bezúplatně (například v případě ochranných známek a patentů). Tato bezúplatnost musí být ve smlouvě uvedena, jinak vzniká poskytovateli právo na odměnu.

Mzda může být určena v pracovní smlouvě, může podléhat vnitřnímu mzdovému předpisu nebo může být dána mzdovým výměrem.

Nájemní smlouvou rozumíme smlouvu, kterou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

Předmětem pracovní smlouvy je založení pracovního poměru, na základě které zaměstnanec vykonává pro svého zaměstnavatele závislou práci za sjednanou odměnu.

Příkazní smlouva se podobá smlouvě o dílo a rozdíl mezi nimi spočíná v tom, že příkazní smlouva není smlouvou o samotném výsledku, jako je tomu u smlouvy o dílo. U příkazní smlouvy se příkazník zavazuje, že vynaloží maximum úsilí k obstarání dané záležitosti pro přikazce.

Nový občanský zákoník odstraňuje dvojkolejnost obchodní a neobchodní smlouvy o dílo. Vychází přitom z dosavadního obchodního zákoníku s přihlédnutím k některým zahraničním legislativám. Stanoví nejprve pravidla pro smlouvy o dílo obecně, pak se věnuje dílům, u kterých se cena stanovuje podle rozpočtu, samostatná ustanovení pak mají také díla, jejichž předmětem je stavba, a díla s nehmotným výsledkem.

Podnikatelský pronájem věcí movitých je upraven v § 2316 – 2320 NOZ. Na podnikatelský pronájem věcí movitých se přiměřeně použijí ustanovení o obecném nájmu. Pronajímatel musí být v tomto případě vždy podnikatelem, jehož podnikání spočívá v pronájmu movitých věcí.

Nový občanský zákoník zrušil zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor a zavedl nový pojem „prostor sloužící podnikání“.

Tímto typem smlouvy se minimálně jedna ze stran zavazuje uzavřít budoucí smlouvu po vyzvání v ujednané lhůtě, jejíž obsah alespoň obecně ujednán ve smlouvě o smlouvě budoucí.

 Smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc (např. obraz, prsten) a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání. Vypůjčitel má právo vrátit věc předčasně; kdyby však z toho vznikly půjčiteli obtíže, nemůže věc vrátit bez jeho souhlasu. Náklady obvyklého užívání nese výpůjčitel.

NOZ se navrací ke klasickému označení zápůjčka namísto dosavadního užívání pojmu půjčka. S tím souvisí i změna označení smluvních stran na zapůjčitele a vydlužitele, oproti nevhodnému označení stran věřitele a dlužníka.

Jedná se o jednostranný právní úkon, který uznává peněžitý či nepeněžitý závazek dlužníka a který je adresovaný věřiteli. Jedná se o právo dlužníka, je tedy na něm, zda svého věřitele tímto právním úkonem posílí.